TÝMY USA A JIŽNÍ KOREY DOSTALY OD ČESKÝCH LVŮ NALOŽENO

5. a 6. den

Po úporném zápase s německým rivalem následovali v herním itineráři 2 papírově slabší soupeři. Jenže rychlonozí Korejci ani patriotičtí Američani nevypadali, že by chtěli dát svou kůži favoritovi z Čech zadarmo.
První ze zápasů se hrál v pondělí v 18:30 místního času, kdy už je v Brazílii tma a bylo tak potřeba nasvítit herní plochu umělým osvětlením. Hra pod světly byla z počátku velmi vyrovnaná. Zejména naši obránci měli problémy s korejskými křídelními útočníky, kteří se zdáli být neunavitelní. Klobouk dolů před fyzickou výbavou některých dříve narozených korejských lékařů.
Z herního projevu jsme potřebovali setřást mírnou nervozitu, která vyplývala z toho faktu, že jsme museli vyhrát, pokud jsme chtěli pomýšlet na úspěch a postup ze skupiny. Naštěstí v páté minutě zaúřadoval náš klíčový útočník Zdeněk Zlámal a naplnil tak hned ze začátku úlohu favorita. Na vstřelený gól chtěl český tým navázat dalšími úspěchy, ale stav 1:0 Korejce k zemi nesrazil. Naopak ještě dotíravěji začali tlačit a přibližovat se na dostřel naší branky a trenér Miloš Adamec musel vybízet hráče, aby dodržovali taktické pokyny a nenechali Korejce držet míč. I o poločase se musel připomenout s důsledným bráněním Korejců a zdůraznit, že musíme mít navrch vzhledem k rozdílu našich a korejských tělesných předpokladů. Ve druhém poločase tato promluva do duše přinesla své ovoce. Nejen, že jsme dokázali uplatnit naši kombinační hru na jeden dotek, ale v šedesáté minutě uniknul náš útočný „tryskáč“ Ondra Piskač korejské obraně a potom co si píchnul špičkou kopačky míč podél brankáře měl již jednoduchou úlohu v zakončení. Při výsledku 2:0 se již hrálo uvolněně a k šancím se dostali další útočníci a také naše záloha. V 75.minutě se odražený míč dostal k pravému křídelnímu záložníkovi Láďovi Šindelářovi a ten střelou k tyči chladnokrevně zpečetil osud Korejců. Po zápase jsme nezapomněli na náš tradiční taneček v kole a bojový pokřik a jelo se na hotel k pozdní večeři, která nám po zaslouženém vítězství 3:0 chutnala o to víc.
O Američanech , na něž jsme ani loňský šampionát nenarazili, jsme na rozdíl od týmu Německa a Jižní Korey neměli příliš informací. Jasné bylo jedno. Američani vždy brali mezistátní sportovní události jako otázku národní hrdosti. Nemohli jsme brát jejich hvězdnatý prapor s pruhy a tým zpívající hymnu s rukou přiloženou k srdci na lehkou váhu. Na zápas jsme tentokrát cestovali jinam, na betonový stadión, kde se čas zastavil snad před padesáti lety. Dostali jsme sice na rozdíl od minulých zápasů šatny oddělené od soupeře. Jejich vybavenost však připomínala spíše záběry ze zajateckých táborů než místo odpočinku mezi poločasy. Tým Američanů byl poskládán ze všech možných rasových skupin. Převahu měli ovšem Hispánci. Hráli do těla a věděli , že pokud chtějí postoupit ze skupiny, musejí český tým porazit. Čím déle měl přetrvávat nerozhodný stav, tím více museli Američané vrhnout síly do útoku a mohl tak vzniknout prostor pro nebezpečné brejky. Na tuto taktiku však naše barvy nechtěli přistoupit a hned od začátku se hra přelévala ze strany na stranu. Oporou mužstva byl opět gólman Jan Vojáček, bývalá jednička ligové Sigmy Olomouc. V našem předu se střídali útočné dvojice, kdy jeden z hráčů byl vyložený kreativec a druhý posiloval útok zejména běhavostí a napadáním soupeřovi obrany. První gól padnul ve dvacáté minutě a dal ho nováček v týmu, olomoucký lékař Petr Neoral. Hned bylo postaráno o zápisné. Američané drželi krok a snažili se vyrovnat hru i skóre, ale naše obranné šiky byly pevně semknuté. Ve 42. minutě se trefil i náš nejmladší hráč týmu Pavel Mencl, krásnou umístěnou střelou. Po poločase přidal definitivní pojistku našeho vedení po náramné individuální akci Martin Kolář, který na hranici pokutového území si dvakrát přehodil balón z levé na pravou a po zmatení obránců vystřelil přesně k pravé tyči. Americký brankář byl bezmocný a americký soccer, jak mu s oblibou říkají byl odsouzen k nepostupu do dalších vyřazovacích bojů. Na závěr utkání Američané snížili na 3:1, aby pak v devadesáté minutě upravil výsledek Ladislav Šindelář na konečných 4:1. Na Američanech bylo sympatické jak nezahořkle gratulovali lepším Čechům k vítězství a popřáli štěstí do dalších bojů.
Závěřečné vzpomínkové foto s oběma vlajkami bylo korunovací za povedeným třetím zápasem ve skupině.

ZDRAVÍ ČEŠTÍ LVI…. SLEDUJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ DENÍK Z TURNAJE V BRAZÍLII. DĚKUJEME, ČESKÉ FANYNKY A FANOUŠCI!!!

CZKOREA

CZUSA

Příspěvek byl publikován v rubrice Akce, Aktuality, Natal 2014 a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.