4. den
Česká republika – Německo 0:0
Ano. Tak zní v překladu úvodní věta německé hymny. To samé nám proudilo hlavou při myšlenkách na zahajovací zápas základních skupin, kdy jsme chtěli našeho úhlavního soupeře nade vše porazit. Řekl bych, že už z historických vazeb je pro Čechy Německo národ se zvláštním sklonem k nadřazenosti a touze vše ovládat. Ten samý pocit měla a má naše reprezentace v rámci role německého týmu ve struktuře světového lékařského turnaje.
Ano, mají úroveň, jejich manažer skvěle prezentuje svůj tým, při zahajovacím ceremoniálu pronese zdravici směrem k organizátorovi turnaje v jeho rodném jazyce. Přesto všechno se dokáží snížit k tomu, že nás na minulém turnaje zkoušeli
v medicínské problematice, zpochybňovali povinnou účast našich hráčů nad 35 let, kteří v určitém počtu musí být vždy na hřišti (pravidlo Světové federace), to vše, tento cirkus jen pro jediný cíl…vyhrát, zvítězit, sklidit vavříny slávy.
Proto jsme první zápas pojali jako zásadní pro naše sebevědomí. Můžete udělat všechno a přesto prohrát. S Německem jsme ale chtěli udělat víc než všechno, abychom neprohráli. Znali jsme jejich taktiku úporného bránění, kdy kolem svého vápna Němci vybudují nepropustný val a tam brání pozice do „posledního muže“.
Za všech okolností nechtějí dostat gól a čekají trpělivě na chybu soupeře, který když je méně zkušený, začne dělat chyby právě ze zoufalosti nad nedobytnou německou tvrzí.
Poučeni z minulého turnaje jsme se na Němce zejména takticky a psychicky dobře připravili. K duhu nám přišel poradní brífink, který je na programu dopoledne před zápasem, tam jsme rozebrali německou filozofii a také slabá místa jejich herního systému. Věděli jsme, že musíme jít do zápasu se ctí, s trpělivým dodržováním zvolené zápasové taktiky a s vydáním veškeré energie do každého z osobních soubojů. Teprve potom jsme mohli pomýšlet na úspěch.
První poločas jsme hráli proti silnému větru, takže jsme hru organizovali tak, že se Němci nesmí dostat ke střelám a standartním situacím z nebezpečné vzdálenosti. V procentu držení míče jsme dominovali, přesto se nám nedařilo zejména centry a přihrávkami vzduchem překonávat německou obranu. Několika skvělými zákroky se zaskvěl náš gólman, vyložené tutovky si nevytvořilo ani jedno mužstvo.
Po přestávce začala být vidět i díky větrným podmínkám jasná převaha na našich kopačkách. Tedy co se týče herních kombinací a přechodu z obrany do útoku. Zatažení německého týmu a perfektní soudržnost jejich stoperů spolu s neuvěřitelnou soustředěností na odehrání míče z vlastního obraného pásma nám přesto nedovolila vytvořit si nějakou vyloženou gólovou situaci. Co bylo nepřehlédnutelné bylo ale zcela zásadní jednostranné posuzování faulů od brazilského rozhodčího. Zatímco v první půli pískal oběma týmům i minimální kontakty a fauly, během přestávky se zřejmě něco stalo s jeho hlavou, protože zatímco zákroky téměř likvidační na některé z našich hráčů označil pojmem „ body playing“, naše zásahy oceňoval svěžím fouknutím do píšťalky, v jednom případě dokonce žlutou kartou pro tělem hrajícího kapitána české reprezentace.
Nenechali jsme se znechutit a snažili se nehádat s rozhodčím, jediná rozumná odpověď na možná předem „zařízený“ zápas. Vodou na náš mlýn pak byla střela našeho nejmladšího hráče Pavla Mencla, která orazítkovala břevno. Ta nastartovala
českou honbu za strhnutím vítězství na naši stranu. Aktivizovala se celá záloha a snažila se přetlačit míč přes německé beky. Mimo dvou hlaviček, opět Pavla Mencla a Zdeňka Zlámala po centru na zadní tyč se čistá gólová šance na našem účtu již neobjevila. Je to škoda, neboť Němci nepředvedli nic než dlouhé nákopy na svého výborného hrotového útočníka a několik standartních situací, kdy zejména jedna z nich zhruba z 25 metrů zaváněla gólem. Honza Vojáček byl však proti a tak v závěru korunoval náš takticky dobře odvedený výkon.
S Němci jsme se tedy rozešli smírně stavem 0:0 a něco mi říká, že se v rámci turnaje nevidíme naposledy. Těšíme se na další zápasy.ZDRAVÍ ČEŠTÍ LVI…. SLEDUJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ DENÍK Z TURNAJE V BRAZÍLII. DĚKUJEME, ČESKÉ FANYNKY A FANOUŠCI!!!
v medicínské problematice, zpochybňovali povinnou účast našich hráčů nad 35 let, kteří v určitém počtu musí být vždy na hřišti (pravidlo Světové federace), to vše, tento cirkus jen pro jediný cíl…vyhrát, zvítězit, sklidit vavříny slávy.
Proto jsme první zápas pojali jako zásadní pro naše sebevědomí. Můžete udělat všechno a přesto prohrát. S Německem jsme ale chtěli udělat víc než všechno, abychom neprohráli. Znali jsme jejich taktiku úporného bránění, kdy kolem svého vápna Němci vybudují nepropustný val a tam brání pozice do „posledního muže“.
Za všech okolností nechtějí dostat gól a čekají trpělivě na chybu soupeře, který když je méně zkušený, začne dělat chyby právě ze zoufalosti nad nedobytnou německou tvrzí.
Poučeni z minulého turnaje jsme se na Němce zejména takticky a psychicky dobře připravili. K duhu nám přišel poradní brífink, který je na programu dopoledne před zápasem, tam jsme rozebrali německou filozofii a také slabá místa jejich herního systému. Věděli jsme, že musíme jít do zápasu se ctí, s trpělivým dodržováním zvolené zápasové taktiky a s vydáním veškeré energie do každého z osobních soubojů. Teprve potom jsme mohli pomýšlet na úspěch.
První poločas jsme hráli proti silnému větru, takže jsme hru organizovali tak, že se Němci nesmí dostat ke střelám a standartním situacím z nebezpečné vzdálenosti. V procentu držení míče jsme dominovali, přesto se nám nedařilo zejména centry a přihrávkami vzduchem překonávat německou obranu. Několika skvělými zákroky se zaskvěl náš gólman, vyložené tutovky si nevytvořilo ani jedno mužstvo.
Po přestávce začala být vidět i díky větrným podmínkám jasná převaha na našich kopačkách. Tedy co se týče herních kombinací a přechodu z obrany do útoku. Zatažení německého týmu a perfektní soudržnost jejich stoperů spolu s neuvěřitelnou soustředěností na odehrání míče z vlastního obraného pásma nám přesto nedovolila vytvořit si nějakou vyloženou gólovou situaci. Co bylo nepřehlédnutelné bylo ale zcela zásadní jednostranné posuzování faulů od brazilského rozhodčího. Zatímco v první půli pískal oběma týmům i minimální kontakty a fauly, během přestávky se zřejmě něco stalo s jeho hlavou, protože zatímco zákroky téměř likvidační na některé z našich hráčů označil pojmem „ body playing“, naše zásahy oceňoval svěžím fouknutím do píšťalky, v jednom případě dokonce žlutou kartou pro tělem hrajícího kapitána české reprezentace.
Nenechali jsme se znechutit a snažili se nehádat s rozhodčím, jediná rozumná odpověď na možná předem „zařízený“ zápas. Vodou na náš mlýn pak byla střela našeho nejmladšího hráče Pavla Mencla, která orazítkovala břevno. Ta nastartovala
českou honbu za strhnutím vítězství na naši stranu. Aktivizovala se celá záloha a snažila se přetlačit míč přes německé beky. Mimo dvou hlaviček, opět Pavla Mencla a Zdeňka Zlámala po centru na zadní tyč se čistá gólová šance na našem účtu již neobjevila. Je to škoda, neboť Němci nepředvedli nic než dlouhé nákopy na svého výborného hrotového útočníka a několik standartních situací, kdy zejména jedna z nich zhruba z 25 metrů zaváněla gólem. Honza Vojáček byl však proti a tak v závěru korunoval náš takticky dobře odvedený výkon.
S Němci jsme se tedy rozešli smírně stavem 0:0 a něco mi říká, že se v rámci turnaje nevidíme naposledy. Těšíme se na další zápasy.ZDRAVÍ ČEŠTÍ LVI…. SLEDUJTE NÁŠ PRAVIDELNÝ DENÍK Z TURNAJE V BRAZÍLII. DĚKUJEME, ČESKÉ FANYNKY A FANOUŠCI!!!
